středa 4. května 2011

Moje třetí narozeniny

Dnes, 4.5.2011, slavím moje 3. narozeniny, a dostala jsem pořádnou baštu a také psí pivo :-)


Jdeme do světa!

Milí přátelé, již jsou tomu dva týdny, kdy poslední štěňátka opustila svůj rodný řežský kotec a vyrazila do různých koutů světa! :-)

Přiznám se, že jsem první tři dny byla hodně smutná, očichávala jsem prkna složeného kotečku a hledala svá štěňátka. Při předávání mých dětí novým majitelům jsem byla v pohodě a vždy jsem štěňátka bez problémů doprovodila až ke dveřím. Ale teď, když jsou všichni pryč, byt utichl, a mně opravdu došlo, že je to napořád.

Ale brzy se to spravilo, moji majitelé mě vzali na výlet do Kokořínska, kde jsem lítala v lesích a koupala se v Máchově jezeře, a tam jsem už doopravdy pookřála. A hrozně moc mě potěšily zprávy od nových majitelů, protože psali, jak se všechna štěňata mají v nových domovech fajn, jak rostou, dobře baští, zlobí a skotačí. S jejich laskavým dovolením přidávám některá fota na můj blog.

Všech devět dětí tímto zdravím - Rokyho, Datla, Bettynku, Bobinu, Miri, Ruby, Fanny a Mišana (všechna jména ještě nevím), posílám pac a pusu, a vrtím oháňkou :-)

Vaše máma Luna








neděle 17. dubna 2011

7. týden - jsme očkovaní

Zdravíme Vás opět z jarní Řeže. A protože k jaru patří mláďátka, píšeme Vám další zprávy!

Já Luna: už začínám odstavovat, a štěňata si občas cucnou mléka jen tak symbolicky, protože už mě to opravdu nebaví. Dostávají granule a maso z konzervy, a to jim musí stačit. Ale nesmírně mě baví, když se pár štěňat vytáhne z kotce, a já je proháním po celém bytě, chňápám po nich, a hraju si s nimi jako s chlupatými míčky :-)

Štěňata: jsou to akční divousové plní energie. Mají hrozně rádi pozornost a společnost lidí. Ze všeho nejraději by vyskočili z kotce ven, a často se o to pokouší. Zatím se to dvakrát podařilo naší největší nohaté fenečce.
V pátek u nás byla paní veterinářka, a všechny psíky postupně naočkovala a vydala jim očkovací průkazy. Vše proběhlo hladce a rychle, nikdo ani nekvikl. Jedno štěně dostalo speciální očkování navíc, protože za pár měsíců pojede do zahraničí. Štěňata byla ten den o chlup klidnější a více spala, zřejmě díky působení vakcíny, k večeru to však bylo opět klubko rváčů :-)
Majitelé také pořídili malé nůžky na drápky, protože už je všichni měli pěkně dlouhé a ostré. Bylo tak zapotřebí splnit neobyklý úkol: ostříhat 180 malých drápků :-)

Poznámka od majitelů: v sobotu nám vyrazil do světa první sameček. Bydlí nyní na Vysočině, a máme zprávu, že se mu daří dobře a baští ostošest :-) Dokonce Lunka ani nedává najevo, že by si všimla, že jí už chybí jedno dítě :-D



pondělí 11. dubna 2011

6. týden - pereme se, hrajeme si :-)

Já Luna: Nevím, jak je to možné, ale stále kojím a mám plné zásobárny mléka. Asi je to tím, že jsem kříženec... Kojení však provádím již s velkým sebezapřením. Nedivte se, když se na vás pověsí hrozen dychtivých štěňat o celkové váze dvaceti kilo, co nekompromisně saje a kouše. Vůbec si neberou servítky. Dost mě to bolí, a musím přitom až zatínat zuby. Když už to opravdu přeženou, tak na ně zavrčím. A když už se to opravdu nedá vydržet, setřesu je, a letím z kotce pryč a nakojím je zase za chvíli. Ale jinak, když mám dost sil a dobře se vyspím, moc ráda si s nimi hraju, a převaluji je na záda, a oni na mě dorážejí :-)

Štěňata: Už jsou to opravdu čím dál více psi. A to nejen podobou, ale i chováním. Začíná pomalu krystalizovat, kdo je dominantní, kdo je kliďas, kdo je neposeda apod. Je velmi zajímavé pozorovat, jak si štěňata mezi sebou řeší vzájemnou hierarchii. Proto se mezi sebou často perou, a vyjasňují si své postavení, což je pro ně důležité a přirozené. To je samozřejmě doprovázeno různými zvuky, drsným vrčením, štěkotem, kňučením. Někdy se samozřejmě perou jen tak, protože si hrají, tahají se za uši, za ocas, honí se a převalují. Štěňata taky mají silnou potřebu všechno kousat - různé míčky, gumové hračky, součásti kotce, dřívka, plastové lahve, zkrátka všechno! Oblíbenou hračkou je také mámin huňatý ocas, na který se rádi věší :-)



středa 6. dubna 2011

5. týden - máme kde bydlet!

Já Luna: Mám ohromnou radost, protože mých šest holek a tři kluci šťastně našlo své budoucí majitele a mají tak kde bydlet. Štěňata se mi rozkutálí různě po světě, někdo půjde do Prahy, do Liberce, Slaného, na Vysočinu, či do menších obcí. Každopádně však budou v dobrých rukou, to já poznám! :-)

Štěňata: Rostou jako z vody, a jsou to pěkní pohybliví čertíčci. Však jsme jim také museli rozšířit jejich kotec na dvojnásobnou velikost, aby se měli kde proběhnout. Štěňata jsou už mnohem větší, hlučnější, chlupatější a váží už okolo dvou kil. Vedle pevné stravy stále nepohrdnou pravým mateřským mlékem. Také sprchování snáší dobře, a již jsme na nich vyzkoušeli jemný šampon pro štěňata Héry Shampooing Chiot. Po koupání však byli pejskové zplihlí a celí se klepali, a tak jsme je důkladně vysušili a zabalili do osušek jako malé houstičky :-)



Foto: O. Šindelář
Foto: O. Šindelář

sobota 26. března 2011

4. týden - rostou nám zuby

Dneska u nás v Řeži oslavujeme první měsíc našich štěňátek a neseme vám další novinky:

Já Luna: změnila jsem techniku kojení a krmím moje děti nyní vestoje. Pro ně je to obtížnější, ale pro mě zase pohodlnější, a všech osm struků je tak lépe přístupných. Mléka je nadále překvapivě dost, už se však těším, že začnu moje škrábající a kousající štěňata pomalu odstavovat.

Štěňata: mým malým vlkům se začínají prořezávat zuby, takže při kojení už dovedou maminku docela potrápit. Majitelé se mi to snaží ulehčit a nabízejí štěňatům mléko v lahvi, což se nesetkalo zase s tak velkým zájmem. Větší úspěch jsme měli s granulemi namočenými v mléce, na to se vrhli hned! Zároveň je to i užitečný trénink pro jejich čelisti a klubající se zuby. Pěkně u jídla mlaskali a někteří vlezli až do misky :-)
Jinak se všichni mají čile k světu, chodí, běhají, perou se navzájem, tahají se za uši a za ocásek, jsou dost legrační a roztomilí. Jejich denní režim probíhá v pravidelných cyklech - hromadnou aktivitu a hru střídá hromadný útlum a spánek po jídle... To dělají i právě v tuto chvíli, jsou spokojeně rozvalení, někteří se choulí k sobě, někteří pomlaskávají, někteří ve spánku hrabají nožičkama :-D
Dobrou noc!





sobota 19. března 2011

3. týden - chodíme po čtyřech

Hlásíme se vám po dalším uplynulém týdnu a přinášíme další novinky.

Já Luna: mléka mám stále hodně, kojení je však pro mě náročnější, protože čím jsou štěňata větší, tak jsou dravější. Denně se nám tu svádí malá bitva o mléko :-) Struky mám oškrábané, ale bude hůř, až se mláďatům začnou klubat zuby. Už spím zcela mimo kotec, protože bych si jinak neodpočinula. Moji majitelé říkají, že jsem se povahově změnila a jsem jaksi dospělejší a vyzrálejší. Ale i když už nyní nejsem psí slečna, stále si ráda s něčím pohraju...

Štěňata: už to nejsou malé houžvičky, ale pořádní kousci vnímající všemi smysly - dívají se upřeně do očí a zvědavě reagují na lidský hlas. Největší změnou je ovšem to, že konečně chodí po všech čtyřech, občas trochu vrávoravě, ale s čím dál větší jistotou. Navíc už je s dětmi větší zábava, protože se začínají navzájem pošťuchovat :-)








sobota 12. března 2011

2. týden - začínáme vidět

Je sobota, a zase jsme o týden starší. Co je u nás v kotečku nového?

Já Luna: na svou mateřskou roli jsem si rychle zvykla, a dokonce se mi podařilo nastolit pravidelný rytmus kojení, spaní a mytí, což je dobré nejen pro mé drobečky, ale i pro mě, protože se mi v mezičasech daří také si pořádně odpočinout. Moje štěňata už nejsou tak křehká jako po porodu, takže již pro mě není problém je občas nechat o samotě, chodit ven, vyčistit si hlavu a trochu si od nich "odfouknout". Zvyšuje se mi produkce mléka, mé struky jsou velké a nalité. Ačkoliv struků mám osm a štěňat je devět, vždycky se dostane na každého. Akorát je mám oškrábané od jejich malých drápků.

Štěňata: od včerejška máme milou novinku - mým dětem se začaly pomaloučku rozlepovat oči! Zřejmě ještě vidí poněkud rozostřeně, a ještě je tolik nepoužívají, protože hodně času prospí. Ale věděli jste, že jsou oči psích mláďat zpočátku zbarvené do modra? Až později dostanou jejich oči barvu hnědavou, jako mám já.
Štěňata rostou jako z vody, jsou už statnější, a každé váží více jak půl kila. Když nespí, snaží se zdokonalovat své pohybové schopnosti - plazí se, překulují se, a zkoušejí se stavět na všechny čtyři - občas se to podaří, ale většinou stejně spadnou jako slívy :-)


neděle 6. března 2011

1. týden - jak rosteme

Tak první týden máme za sebou. Copak se u nás změnilo?

Já Luna: po porodu jsem byla samozřejmě dost grogy, ale do péče o štěňata jsem vlítla na plný úvazek. Dávají mi, drobečci, docela zabrat. První dny jsem z nich byla tolik paf, že jsem je vůbec nechtěla opouštět, a takřka jsem nechtěla chodit ven. To víte, mateřské hormony... Teď už je to lepší, už více myslím i na sebe, ale stejně se venku moc nezdržuji - proběhnout se, ulevit si, pohrát chvilku s klackem - a už táhnu páníčky domů :-)
Moje těhotenská tloušťka je pryč, jsem štíhlá jako proutek. Také mi z velkého tepla, co udržujeme doma, začala línat srst. Nebo už to znamená příchod jara? Sama nevím. Už nemám tak zběsilou chuť k jídlu jako před porodem, zato hodně piji - hlavně kvůli mléku, kterého mám naštěstí dost pro všechny. Majitelé mi do jídla také přidávají kalcium, protože jeho nedostatek je pro kojící feny vážně nebezpečný.

Štěňata: z nudliček se stávají puclíčci. Krásně přibírají na váze, v průměru to dělá asi 30 gramů za den. Od porodní váhy se dostaly na dvojnásobek. Víme to přesně, protože je pravidelně obden vážíme. Každé štěně má na krku přivázanou různě barevnou bavlnku, abychom je mohli od sebe rozeznat.
Všechna štěňata jsou ještě slepá a neslyší, protože mají dosud zavřené zvukovody. To se má do týdne změnit. Jinak jsou den ode dne pohyblivější. Když nespí, tak se různě plazí, za mlékem anebo jen tak. Lezou po sobě. Choulí se k sobě. Strkají se. A také se zvukově projevují - kvičí. Některým tmavým štěňatům začíná po mamince trochu zrznout srst. Uvidíme, jak se nám vybarví - fyzicky i povahově...

středa 2. března 2011

A už jsou na světě - porod

Tak už je to tady! Dne 26. února 2011 jsem, já Luna, přivedla na svět 9 malých planetek, krásných a zdravých štěňátek.

Porod probíhal hladce. Ještě odpoledne jsem byla venku na procházce, což možná pomohlo rozjet můj pozdější porod, poté už jsem cítila kontrakce a začala pravidelně zrychleně dýchat. Kolem šesté hodiny se vylouplo první mokré štěně. Díky svým přirozeným instinktům jsem věděla, co dělat - vyprostit štěně z plodového obalu, překousnout pupeční šňůru, a honem lízat a masírovat, a pomoci mu k prvnímu nádechu. Po chvilce už se začalo samo plazit po zemi a díky vynikajícímu čichu přesně vědělo, kudy za mým čerstvým mlékem.

A takhle to šlo obdobně zhruba ve dvacetiminutových intervalech. Byla jsem ráda, že se mnou byli u porodu přítomni moji majitelé, neboť je pro mě důležité vrhnout potomky ve své vlastní smečce. Zároveň jsem ocenila, že mě nerušili a pouze sledovali, zda je vše v pořádku. Navíc jsem je po většinu času vlastně ani nevnímala, protože jsem měla plno práce s přibývajícími štěňaty, které bylo potřeba pomáhat přivádět na svět, sušit jim srst, a také krmit.

Tady můžete vidět, jak to časově probíhalo, a jaká dostala štěňata provizorní jména:

17:55 první štěně Jupiter, tmavé ♂
18:14 druhé štěně Saturn, tmavé ♀
18:30 třetí štěně Uran, tmavé ♀
18:51 čtvrté štěně Neptun, tmavé ♀
18:56 páté štěně Pluto, černobíle strakaté ♂
19:34 šesté štěně Merkur, tmavé ♀
19:50 sedmé štěně Venuše, tmavé ♀
20:34 osmé štěně Země, tmavé ♀
21:17 deváté štěně Mars, tmavé ♂








Příprava na porod mých štěňat

Již v průběhu mé březosti, která u nás psů trvá 2 měsíce, jsem se začala postupně připravovat na příchod mých psích ratolestí. Zásadní změnou byla úprava mé stravy. Dříve jsem dostávala porci jídla jednou denně (střídavě granule First Mate nebo masové konzervy GrandCarno nebo Almo Nature, občas syrové hovězí maso), nyní dostavám najíst dvakrát za den, protože se mi výrazně zvýšil apetít :-) Čtrnáct dní před termínem porodu jsem na doporučení veterináře začala dostávat štěnecí granule First Mate High Performance For Active Dogs And Puppies, které jsou vyrobeny hlavně z ryb, takže obsahují mastné omega kyseliny a důležité vitamíny potřebné pro má štěňata. Také více piji a nechávám se častěji venčit, protože každá březí fena zná, jak malá štěňata v břiše tlačí na močový měchýř.

Moji majitelé mi opatřili dřevěnou ohradu s dvířky, abych měla kde pohodlně porodit a odchovávat své drobečky. Ohrada (či kotec) má odizolované dno, dřevěné stěny mají nastavitelné postranní lišty, které mají zabránit tomu, abych svá štěňata nezalehla. Vychytávkou je teploměr umístěný na vnitřní stěně kotce, protože je důležité sledovat, aby mí potomci byli v teple. Potřebují teplotu okolo 30 stupňů Celsia, než se jim za pár týdnů vyvine jejich vlastní termoregulace.

A kolik dalších věcí se pořídilo - na podlahu  silná nepromokavá plachta, plastové fólie, mnoho hygienických podložek a potřeb, režná nit a sterilní nůžky (na případné odstranění pupečníků), tinktura, malá váha, lampa s termožárovkou, ohřívací gelový polštář, a spoustu dalších věcí. Také teoretická příprava není na škodu, na internetu jsme našli mnoho praktických informací a rad, v městské knihovně publikaci Chov psů od MVDr. Zdeňka Procházky.

No, to by snad stačilo, hlavně také potřebuji hodně lásky a klidu!

 První testování kotce

úterý 1. března 2011

Jak běžel můj luní život...

 V jarních lukách Českého ráje
 Jsem vášnivý botanik...
 Oslava mých prvních narozenin
 Na cestě na vrchol Sněžky
 S kámošem Dárečkem
 Také cvičím často jógu
 Na historické svatbě
 Odolat či neodolat pokušení?
 A jedééém!
 Huš!
 Na čajové slavnosti Paj-Šan
 Hra na schovávanou
 Relax
 Druhé narozeniny
 Na svatbě mých majitelů :)
Opět na svatbě
Ráda hlídám miminka :-)